Fosilní jantar

Jantarové šperky, figurky či sběratelské kousky jsou oblíbeným a vyhledávaným dárkem již od pradávna.
Nejvzácnější jantar je medově žlutý. Nejběžnější barva jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se i odrůdy oranžového odstínu, červený, bílý, hnědý, modrozelený, černý nebo mechový a další.

Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn v usazených horninách. I přesto, že je známý chemický vzorec jantaru, nikdy nebyl uměle vyroben. Jantarové kameny, vzniklé z fosilizované pryskyřice ze stromů uložené v nepravidelných vrstvách třetihorních písků mohou obsahovat různé uzavřeniny (inkluze). Nejvzácnějšími inkluzemi jsou ty, které obsahují hmyz a nebo rostliny.

 

Přírodní jantarové inkluze (uzavřeniny) z pobřeží Baltského moře

Pobřeží Baltského moře je druhý největší zdroj s přírodním jantarem a jedná se o naleziště, kde se nachází nejstarší a nejkvalitnější jantar na světě, který obsahuje nejvyšší množství jantarové kyseliny (5 – 8 %). Jantarová kyselina je využívána také v léčitelství, stejně tak jako jantar v ezoterice. Většina světové produkce pochází přímo ze Sambijského poloostrova.

 

Jantarové inkluze obsahují moderní hmyz v dokonalém stavu, který se vyvinul během třetihor.

Auchenorrhyncha

  • křísi (Auchenorrhyncha)
  • cikády
  • svítilky
  • pěnodějky
  • křískové

 

Sternorrhyncha

  • mšicosavci (Sternorrhyncha)
  • červci Coccoidea
  • mery Psylloidea
  • mšice Aphidoidea
  • molice Aleyrodoidea
  • Phylloxeroidea

Coleorrhyncha

Jedná se o neobvyklou skupinu hmyzu, která se vyskytuje v jižní polokouli Země.

 

Myriapoda

Stonožkovci jsou jeden z podkmenů členovců. Mají dlouhé, převážně stejnoměrně článkované tělo, jsou kryti krunýřem. Nejstarší fosílie pochází z pozdního Siluru 428 milionů let před naším letopočtem.

Arthropoda

Členovci (Arthropoda) mimo hmyz k nim patří také například korýši, pavoukovci a další bezobratlí.
Členovci jsou nejčasněji identifikovatelné fosílie suchozemských živočichů z doby před 419 miliony let z pozdního Siluru.

Nematocera
Lidovým názvem tohoto řádu je moucha. Dvoukřídlí se vyskytují prakticky po celém světě vyjma polárních oblastí. Počet druhů se odhaduje na zhruba 100000. Mimo těchto žijících druhů, jsou známy i již vyhynulé druhy, které se nejčastěji zachovaly v jantaru. Druhý podřád má tykadla dlouhá a nitkovitá s šesti až třiceti šesti články, jeho zástupci byli nazváni dlouhorozí (Diptera nematocera).

Brachycera
Krátkorozí (Diptera brachycera), kteří mají krátká, silná tříčlánková tykadla. Poslední článek krátkorohých obsahuje tzv. tykadlovou brvu.

Dolichopodidae
Moucha s dlouhýma nohama

Coleoptera
Brouci

Isoptera
Termiti (Isoptera), dnes je řadíme mezi šváby.

Araneae
Pavouci (Araneae) jsou členovci s osmi nohama a klepítky, do kterých ústí vývod jedových žláz. Jsou největším řádem pavoukovců s vysokou druhovou rozmanitostí

Nejstarší známá fosilie členovce v jantaru pochází z rané křídy z doby před 130 miliony lety.

Flie

Řád dvoukřídlého hmyzu.