Jsou zkamenělí dnes již vyhynulí jednobuněční prvoci označovaní jako Nummulites v češtině Penízkovci z čeledi Dírkonošců. Tito živočichové se vyskytovali zejména v tropickém a subtropickém pásmu. Jejich spirálovité schránky dosahovali v průměru až 10 centimetrů. Dnes tvoří velké vrstvy nummulitových vápenců, kde vytvářejí velké plochy. První zmínky o těchto zkamenělých prvocích sahají do 5. století před naším letopočtem, kdy si Hérodotos všiml, že se ve vápenci egyptských pyramid objevují čočkovité spirálové útvary. Jednalo se právě o Penízkovce, kteří vlivem zvětrávání vápence odpadávali. V 17. století se těmto živočichům začali více věnovat Robert Hooke a Anthony van Leeuwenhoek, kteří udělali spoustu nákresů. Avšak až expedice Challenger roku 1872 přinesla podrobnější informace a nákresy organismů mořského dna společně s Nummulity. Stáří zkamenělin se odhaduje na 55-34 milionů let. Považují se za indikátory naftonosných vrstev. Z vápence, který obsahuje Nummulites je postavena například slavná Cheopsova pyramida v Gize.