Olivín Peridot

Tradiční český drahokam (křemičitan železa a hořčíku) nazývaný podle své typické barvy OLIVÍN, byl znám již za Plinia Staršího jako CHRYZOLIT, jiný používaný název PERIDOT je odvozen z řeckých slov „peri“ = kolem dokola  a dona“ = dar, tím odkazuje k velkému bohatství ploch u krystalů tohoto nerostu s tvrdostí 6,5 - 7 dle Mohsovy stupnice tvrdosti.

Olivín je jedním z prvních nerostů, který vzniká při tuhnutí magmatu, vrstevnatou strukturu minerálu lze vysvětlit tak, že nejprve narostl olivín obsahující hořčík a časem se na krystalu ukládaly vrstvy stále bohatší na železo. Již ve starověku se těžily krásné olivíny v Egyptě na ostrově Topazos v Rudém moři. S tímto názvem se setkáváme u starých Římanů. Vydatné naleziště upadlo v zapomnění po celý středověk. Objevila se důstojná náhrada v českých chryzolitech, naše drahokamové olivíny neměli dlouho žádnou konkurenci. Zpráva od dvora Rudolfa II. roku 1690 hovoří o známém, oblíbeném, žlutozeleném chryzolitu, který je obdivován a milován. Tento blahý stav trval do roku 1900, kdy byl v ostrově Zebirget poznán zapomenutý a ztracený, bájný ostrov Topazos. Toto vydatné, staré naleziště si brzy získalo znovu slávu, tyto olivíny jsou velmi čisté a mnohem větší než české. Pochází odtud největší broušený drahokam o váze 346,45 karátu, největší olivín pocházející z Čech nalezen v roce 1910 má po vybroušení 15,67 karátu. Slavné jsou broušené peridoty, pocházející z meteoritu, který dopadl v roce 1749 na východní Sibiř. Podle Mojžíšovy druhé knihy byl na náprsníku Božích rozhodnutí vsazen mezi jinými jedenácti kameny i olivín. V době baroka byl kamenem milenců, chránil lidi před bolestí srdce. Byla mu připisována magická síla. Zářícím zlatozeleným třpytem napodobuje svět rostlin, svět harmonie a přírody, svět odpočinku, tepla a životní energie. Chrání nás před pocitem marnosti, odcizení, zbytečnosti, bezmoci a melancholie. Kámen slunce uklidňuje, tišší bolest, očišťuje a vyvažuje celý organizmus. Výskyt Olívínu byl prokázán na Marsu.

 

Sběratelské olivíny

Jsou neopracované Olivíny, které tvoří „koule“ až o průměru 60 centimetrů. V tomto případě se jedná o zrnka olivínů, které jsou uzavřeny v čediči. Tyto koule mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Naleziště těchto minerálů je zejména v okolí města Semily, kde tvoří asi 2% tamních čedičů. Z těchto koulí bývají vybírána průhledná zrna, která se brousí jako drahý kámen.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.