Stříbrná mince Don't Tread On Me / Boston Tea Party



Stříbrný investiční bullion (mince) ryzosti 999/1000 s vyobrazenými historickými událostmi USA. Váha činí jednu trojskou unci tzn. 31,1 gramů a její průměr je 40,6 mm. Pro zachování původního stavu by se neměla vyndavat z pouzdra.


Stříbrná mince ryzosti 999/1000 s vyobrazenými historickými událostmi USA, na přední straně je vyobrazen legendární chřestýš „Don't tread on me – Nešlapej na mne“ a na zadní straně je vyryt motiv „Boston tea party – Bostonského pití čaje“.

Jedná se o investiční minci, není legálním platidlem.

O minci:

Přední strana „Don't tread on me“

Benjamin Franklin začal poprvé popularizovat chřestýše jako symbol národní jednoty v roce 1754, v období francouzské a indiánské války. Formálním symbolem revoluce svobody se stal roku 1774, kdy jej Paul Revere otiskl na titulní stranu jeho novin Massachusetts Spion, veřejnosti tím ukázal chřestýše bojujícího proti britskému imperiálnímu drakovi. Avšak až kontinentální plukovník Christopher Gadsden dostal hada do veřejného povědomí, když ho v roce 1775 umístil na vlajku. Chřestýš měl na svém typickém ocasu třináct chrastítek, které symbolizovali právě třináct kolonií, a pod ním se nacházel dnes už notoricky známý slogan
„Don
't trade on me – Nešlapej na mne“.

Historici se domnívají, že Benjamin Franklin tajně publikoval několik poznatků, proč by měl být chřestýš symbolem Ameriky. O orlovi se domníval, že je to pták špatného morálního charakteru, proto se jako státní symbol nehodí, zatímco chřestýš nikdy nezačíná útočit první, vždy svého nepřítele velkoryse varuje typickým chřeskotem svého ocasu, a tím vlastně říká, nešlapej na mne.
Když už utočí nikdy se v boji nevzdává. Franklin se proto domníval, že je tento had symbolem šlechetnosti a opravdové odvahy.

 

Zadní strana „Boston tea party“

Boston tea party, byl protest amerických kolonistů proti britskému impériu. V roce 1765 byla Amerika pouhou kolonií Anglie a proto podléhala zákonům britského parlamentu. Když v Americe vstoupil v platnost Kolkový zákon a zákon o uvalení cla na běžné dovážené zboží, rozhněvalo to americké kolonisty natolik, že započali mohutné protesty.

Jedním z protestujících byl John Hancock, který organizoval bojkot čaje, který dovážela britská Východoindická společnost, jejíž prodeje strmě klesali, a která se topila v dluzích, právě díky pašerákům jako byl Hancock, který dovážel čaj bez cla. Britská vláda proto přijala Čajový zákon (Tea Act), který dovoloval společnosti prodávat čaj v koloniích nezdaněný za ceny nižší, to americkým obchodníkům vrazilo nůž do zad.

V roce 1713 připlouvají do bostonského přístavu tři lodě Východoindické společnosti naložené čajem, nenajde se však nikdo, kdo by je vyložil. Skupina osadníků, kteří byli převlečeni za indiány pronikla na loď a všech 342 beden s čajem sházela do moře.
Boston tea party byla jednou z významných událostí, která vedla k americkému boji za nezávislost a vyhlášení Spojených států amerických.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.