Jeřáb popelavý, zastarale řečený jako ZORAV.
Jsou dva známé poddruhy, a to jeřáb popelavý evropský (Grus grus grus) který se
vyskytuje na určitých místech Evropy a jeřáb popelavý sibiřský (Grus grus lilfordi),
který je rozšířen v Asii. K hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u jezer, rybníků a
řek v lesnatých oblastech.
Jeřáb popelavý je baleťák. Při tokání hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec,
tvořený úklony a výskoky do výšky.
Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly.
V řecké mytologii byl jeřáb přisuzován Apollónovi bohu slunce, umění a tance,
Démétér je bohyní plodnosti země a rolnictví, a Hermovi jakožto poslovi bohů,
nedosažitelnému v chytrosti, bystrosti, a dokonce i v krádeži. Jeřáb byl symbolem
bdělosti a opatrnosti, a byl považován za „ptáka štěstí“. V Číně symbolizoval dlouhý
život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V Japonsku je jeřáb symbolem
štěstí a dlouhověkosti. V heraldice je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V umění
poezie jeřáb zobrazuje, co si vznešeného.