Je jednoklonný minerál s chemickým vzorcem CaSO4•2H2O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého). Obvyklou barvou sádrivce bývá bezbarvá, bílýá šedá, nažloutlá, průhledná až průsvitná. Velké plochy sádrovců vznikali v období přelomu prvohor a druhohor a to vysrážením přesycených solných roztoků. Mimo sádrovce ze solných roztoků vykrystalizovala také sůl kamenná, sůl draselná nebo anhydrit a to ve velkém množství, můžeme tedy mluvit o mohutných pohořích.
Sádrovec může mít mnoho variant:
-
Selenit – čirá vlákninatá odruda sádrovce, mnohdy nazývaný jako měsíční kámen. Vyskytuje se v bílé nebo oranžové barvě.
-
Mariánské sklo – velké průhledné plochy sádrovce připomínající slídu.
-
Pouštní růže – vyskytují se zejména na Sahaře, kde vznikají za pomocí horkého dne a velmi chladné noci. V noci se vzlínající voda s obsahem minerálních částic dostává na povrch kde se přes den velmi rychle odpaří a pevné částice se díky tomu shlukují, tím vznikají tvary podobné růžím.
-
Alabastr – čistě bílá odruda, používá se například na výrobu sošek, vzniká vysrážením mořské vody v mělkých zálivech.
-
Vlaštovčí ocas – jedná se o sádrovce, kteří mají zvláštní tvar zakončení krystalů do písmena V, připomínající ocas vlaštovky. Jedná se však o dvojčatý srůst dvou minerálů.
Sádrovec je celkem běžný minerál, jeho naleziště jsou hojná po celém světě. Využívá se například ve stavebnictví výrobě sádry, sádrokartonových desek a portlandského cementu. Nebo k takzvané pálené sádře.